Forma zápisu kódu: I. II./ III./ IV. (popř. V.) Římské číslice označují skupinu charakteristik. Bonitační kód je vyjádřen na prvním místě číslem, které označuje barvu oka, na druhém místě písmenem, označujícím barvu srsti. Za lomítkem jsou velká písmena, určující zjištěné přednosti a nedostatky jedince, za dalším lomítkem číslo značící povahu a velikostní ráz a druh osrstění. Odpovídající záznam naleznete v této tabulce. Bonitační kód je velkým pomocníkem při orientaci mezi chovnými jedinci, přestože s jeho pomocí nelze popsat všechny důležité informace. Tento kód obdrží pouze uchovnění jedinci při bonitaci. Najdete ho na zadní straně průkazu původu.

I.     Pes musí získat výstavní známku výborná (V), nebo velmi dobrá (VD) na výstavě v České republice ve věku minimálně 15 měsíců.
II.     Dále musí úspěšně absolvovat jakoukoliv zkoušku uvedenou ve zkušebním řádu ČMMJ (vychází pod názvem Pes a lov), popřípadě kontaktní norování v zahraničí (u nás se provádí pouze bezkontaktní). Jezevčíků se především týká Zkušební řád pro bezkontaktní norování – zkouška nováčků: ZN a Zkušební řád pro zkoušky teriérů a jezevčíků, z něj konkrétně –  zkoušky vloh: ZV, základní zkouška, která odhaluje vrozené vlohy psa; podzimní zkoušky: PZ, lesní zkoušky: LZ,  barvářské zkoušky: BZ a  všestranné zkoušky: VZ - tyto zkoušky jsou již zkouškami z lovecké upotřebitelnosti, čemuž odpovídá i jejich větší náročnost.
III.     Závěrem musí pes absolvovat výběr komisí do chovu (tzv. bonitaci) na výstavě v ČR ve věku minimálně patnácti měsíců. Tento poslední krok lze absolvovat v jednom dni v rámci výstavy po předvedení psa ve výstavním kruhu – dopředu je však potřeba zjistit, zda se výběr do chovu na dané výstavě pořádá. Pokud obdržíte známku, se kterou jste spokojeni, můžete se bonitace zúčastnit. Zde rozhodčí po předvedení, které je podobné jako na výstavě, psovi udělí bonitační kód (význam znaků viz záložka "bonitační tabulka"). U jezevčíků malých rázů není vadou vylučující z chovu absence nejvýše 2 zubů z kategorie P1 (třenové zuby, tj. premoláry – zub vždy za špičáky na horní i dolní čelisti) nebo M3 (stoličky, tj. moláry – poslední malá stolička na dolní čelisti, tj. osmý zub za špičákem včetně). Dalším kritériem je hraniční obvod hrudníku, který rozlišuje králičí ráz (do 30 cm) od trpasličího rázu (do 35 cm).
IV.     Po splnění předchozích podmínek majitel zašle potřebné dokumenty poradci chovu. (Přesnější informace o tomto zvlášť pro psy i feny na stránkách KCHJ ČR).

Poznámka na závěr: standardní ráz jezevčíka má podmínky pro uchovnění v mnohém přísnější, než miniaturní rázy. Především je požadován úplný chrup, což by se (nejen podle mého názoru) mělo respektovat i u malých rázů. Dále to jsou náročnější pracovní kritéria co se týče počtu zkoušek i dosaženého výsledku ve vybraných disciplínách – to především proto, že jezevčíci standardního rázu jsou stále hojně využíváni v myslivosti. To ale neznamená, že malé rázy pro tyto účely nejsou vhodné! Je dobré sledovat výsledky z jednotlivých disciplín, protože určité schopnosti se přímo dědí.

O povaze a nejrůznějších specifikách jezevčího plemene už bylo napsáno mnoho. Proto se zde zmíním jen o rysech, které mi na jezevčících připadají podstatné, a o takových, které mohou při nesprávné interpretaci od jezevčíků odrazovat. Na začátku bych chtěla velmi zdůraznit, že k jezevčíkovi by jeho noví páníčkové měli především přistupovat jako ke každému jinému psovi. Tato poznámka zní možná banálně, ale stále častěji se ve svém okolí setkávám se snahou lidí svého čtyřnohého kamaráda polidšťovat, což nepřináší výhody ani pro jednu stranu. Proto se ještě před tím, než se budete rozhodovat o tom, které plemeno si pořídit, dobře rozmyslete, jestli je vůbec pejsek pro vás ta pravá volba. Protože každý pes potřebuje trávit se svým pánem čas, který mu nenahradíte pamlsky, ani hračkami – za ty totiž není vděčný, na ně je pouze zvyklý. A věřte, že čas s vámi strávený vám váš pes několikanásobně vrátí, což se o mnoha „aktivitách“, které pravidelně každý den běžně děláme, říct nedá ani v nejmenším.

O jezevčících se velmi často říká, že jsou všestranní, což v našich podmínkách potvrzuje stálá a relativně vysoká oblíbenost nejen u myslivců. Jezevčík byl vyšlechtěn pro práci pod zemí, výborné pracovní výsledky má však i na povrchu. Z toho mimo jiné plyne, že si jezevčík sám poradí ve velkém množství situací, kdy u sebe nemá na doslech pána, který by mu říkal co má dělat. Pro mnohé to znamená velkou výhodu v jezevčíkově povaze, někteří v tom vidí pověstnou jezevčí paličatost. Jezevčíka lze totiž vcelku snadno naučit na množství povelů (zvládne to i člověk, který si ho pořídí jako prvního psa), rozhodně ale nečekejte, že vaše povely poslechne za všech okolností. Pokud jezevčík uzná, že požadujete něco nesmyslného, bude si stát za svým. Pokud tedy hledáte psího společníka, kterého mimo jiné chcete drilovat, vybírejte raději mezi ovčáckými či služebními plemeny, předejdete tak možnému zklamání. Svůj rozum samozřejmě jezevčík používá nejen při práci a cvičení, ale i v běžném životě a odtud už opravdu není při nesprávném zacházení daleko k mrzutému paličákovi, se kterým nikdo nehne. Jezevčík není pes určený k drezůře, jakmile však něco pochopí, můžete se na něj spolehnout a rozvíjet dál jeho schopnosti a váš společný vztah. Je jen třeba ve vlastnostech, které jezevčíci díky dlouhému šlechtění získali, rozpoznat klady – vězme, že naši předkové nešlechtili paličáka nebo nespolehlivého lovce a společníka, ale plemeno s pečlivě vybíranými vlastnostmi.

Jezevčík je také velmi houževnatý. I malé rázy tohoto plemene dokáží lítat celý den v lese nebo
na louce. Proto, pokud jste příznivci výletů, nebojte se, že by malý jezevčík nevydržel celodenní túry. Naopak. Naše fena zvládá i vysokohorské výšlapy, navíc jde vždy napřed. V noci si odpočine a ráno je připravená na další výlet. Zároveň se nám nikdy nestalo, že by se z ničeho nic ztratila. Z pohledu jezevčíka, který vždy ví, kde je, se ztrácí jedině páníčkové:-). Proto je nejlepší zůstat na místě, kde jste se s vaším psem viděli naposledy, spolehnout se na jeho dobrou orientaci a počkat, až vás najde. A když vás nenajde, nevěste hlavu, potkáte se doma, kam má váš jezevčík nejspíš už namířeno. Tím chci také naznačit, že jezevčík je lovecké plemeno, což se v něm nedá nijak utlumit. Nejvíce si jeho nezkrocených loveckých pudů užijete v jeho mládí, tedy do té doby než zjistí, že mu všechny srnky v lese stejně utečou a že tudíž nemá cenu je při každé příležitosti sledovat. Proto pro právě vychovávaného mladého psa platí, že krajiním odepíráním kontaktu se zvěří, rozhodně nedocílíte toho, že si voňavých stop nebude všímat. Pro pořádek jen doplním, že je v takových případech nutné dbát na vhodnou roční dobu, kdy zvířata v přírodě zrovna nemají mladé.

S jezevčí rozvážností souvisí i to, že má rád nejen svého pána, ale i sebe, a proto
se nemusíte  bát, že se váš jezevčík bude bezhlavě pouštět do nebezpečných situací. Jezevčíci nejsou rváči od nátury – to by to ve své "profesi" moc daleko nedotáhli. Zdravě odhadnou své šance a nevrhají se zbytečně do záhuby. Ovšem pokud jde o věrnost svému pánovi, té dostojí do posledního dechu, což mohu potvrdit zkušeností mých prarodičů. Snad jako všichni psi, mají jezevčíci nejraději, když je celá smečka-rodina pohromadě a nejlépe když jsou všichni spokojení. Jezevčík je totiž úžasný indikátor rodinných vztahů. Pokud je v rodině něco v nepořádku, poznáte to hlavně na svém jezevčíkovi. Protože pokud s ním počítáte na 100%, činí tak i on s vámi. Lze se tak od něj mimo jiné o sobě i svém nejbližším okolí leccos dozvědět.

Vrh B:

Vrh A:

Video:

18.8.2010

V pondělí, tj. 16.8.2010, se nám narodilo pět štěňátek - dvě fenky a tři pejsci. Všechna štěňátka jsou zdravá a bez zjevných vad, všechna černá s pálením. Vzhledem k záměrně vybranému spojení rodičů očekávám zdravotně, geneticky i exteriérově vynikající štěňata vhodná i pro chov. Nebudu ale předbíhat a zatím prckům popřeji co nejlepší start do života! V případě zájmu mě neváhejte kontaktovat.

15.7.2010

Potvrzena březost naší Popelky. Přijímáme další záznamy na štěňátka ze spojení Cinderella Hafuschka a Foxfoot Trans Am, jejichž narození očekáváme kolem 17. srpna.

11.6.2010

Dnes nás pozdravil Atis, alias Bertík. Podle všeho má pravou jezevčíkovskou povahu, protože si nenechá nic líbit a všem (až na své páníčky) vnucuje vlastní názor. Se vším si ví hned rady, hlavně pokud se to týká paniččiných záhonků. Má rád dlouhé výlety, na kterých mimo jiné probouzí své lovecké vlohy. Veškerou divokost ale doma odkládá a užívá si postavení rodinného mazlíka.

9.05.2010

9.05.2010

29.12.2009

20.12.2009